2012 XII.

Vehement na řízení

Dnes je technická přestávka, klepání v řízení které na Jeepech je jednou ze slabin musíme vyřešit vyztužením. To právě dorazilo i s novou skříňkou řízení, takže dnes mám o zábavu postaráno. Práce se zdařila vcelku rychle a dobře. Řízení neklepe je jistější a mírně tužší, zítra můžeme na Big Bear.
 Je nový den a měníme pneumatiky, konečně je auto tiché a jízda mnohem pohodlnější, škoda že se neměnily na začátku dovolené, vyhučenou hlavu mám na dva roky. Jedna z nových gum ale bouchla ještě před odjezdem na Big Bear, zajíždíme tedy do jiného města, kde mají gumu skladem. Sympatická černoška, která k mému úžasu ví o gumách asi nejvíc ze všech amíků, během chvíle zajistí přezutí gumy a my už jedem gumy řádně otestovat.

Pozůstatky velkých požárů

Přijíždíme k Big Bear Lake, dáme svačinku a už spěcháme na známý kalifornský Holcomb Creek trail. Vjíždíme na trail tzv. zkušebním polygonem (tzv. gatekeeper), uměle navršené kamenné překážky, taková testovací rovinka se šutrama, kterou když projedu vím že projedu zbytek. Pokračujeme spáleným lesem, před pár lety zde byly mohutné požáry a celá oblast pak byla pro turisty i auta uzavřená. My máme štěstí, že letos to zde otevřeli. Krajina Kalifornie je úplně jiná - borovice, břízy písek, úplně jiná vůně než v Coloradu. Pomalu pokračujeme, Bohouš tvrdí že tady jezdí s prstem v nose, tak proč by to dělalo problém mně.

2012 XI.

Dnes měl Alex v rukávu ještě jeden výlet, ale počasí řeklo ne, stojíme na skalní hraně a v mlze vidíme pár skal, prší je zima.
Došlo na to nejhorší, loučení s někým kdo vám přirostl k srdci, nedokážu se ani ohlídnou,  sešlápnu plyn a mizím v dáli. Slzy v očích, kruciš asi senilním...

Cesta do San Francisca je opravdu příšerná, oblast 51 míjím pozdě večer, takže tady žádná sranda nebude. Spím kdesi v poušti vedle auta pod širákem a je docela zima, ráno pokračuju do San Francisca. Ach jo, zase platit za jízdu po mostě, no to jsou vymoženosti.
San Francisco, zima, fouká vítr, neskutečné množství lidí. V dálce vidím "Skálu" a vyhlížím Golden Gate, ale je schovaný v mlze. Tak dnes jsem zklamaný, jsem sám, je zima, nevidím co jsem vidět chtěl, odjíždím do Palm Springs za Bohoušem. Jen ty tramvaje v San Francisku, ty mně učarovaly, žádná snad není stejná. Konečně se opět potkáme, dáme grilovanou klobásku a pojezdíme po Californii. Při návratu ještě stavím v legendárním Pioneertown, ale přijíždím příliš pozdě. Potkávám zde jistou prý známou zpěvačku, ale vůbec netuším o koho jde. Odcházím brzo už zavírají, nedostanu ani pivo, vezmu to tedy zkratkou přes poušť kde přenocuji.