2012 X.

Po snídani sedám k Alexovi do Jeepa a jedeme jedním autem kus za město, parkujeme u zvláštní plechové bedny, vybavení množstvím pitné vody a svačinou.
Alex otvírá bednu a do sešitu který je uvnitř, zapisuje počet lidí, jména a čas příjezdu. Je to proto aby bylo zřejmé kolik lidí je v kaňonech do kterých jdeme, po návratu zase zapíšeme, že jsme v pořádku kaňony opustili. Zajímavé jednoduché řešení, pravidelně sem jezdí šerif kontrolovat, zda se všichni dostali v pořádku ven.
Dumám nad tím co by se v kaňonech mohlo stát, netuše, že se to na konci dne dozvím takříkajíc na vlastní kůži.
Sestupujeme do údolí a pokračujeme vstříc dobrodružství, které na sebe nenechá dlouho čekat a boříme se v dunách písku. Písek je pěkný prevít, vzdušné síťované tenisky, které mám na nohou nabírají písek jak to jen jde, čekal bych že se bude i vysypávat, ale opak je pravdou. Mám písku plné boty, ale ven nevypadne ani zrnko.
Přicházíme k prvnímu úzkému kaňonu, sice netuším který ze tří jež navštívíme to je, ale to vůbec nevadí. Vím jen že se jmenují Peekaboo, Spooky a Brimstone.

2012 IX.

Jdeme spát, zítra opět přesun, prý tentokrát se mám na co těšit. Jo, to nemusejí říkat, co jsem s Alexem a Pavlou, jsem už dávno pochopil, že s nimi se dá jen těšit a vždy to bude stát za to. Jen škoda že ten Bohouš tu není, ale aspoň že jeho klučina je už v pohodě.
Vyjíždíme kolem desáté, vůbec netuším co mne čeká, ale po pár stech mil míjím ceduli Arizona, zastavujeme u skal kde parkuje víc aut. Nic zajímavého krom skal tu není tak vyčkávám co bude. Procházka kolem skal a pohled na skály vyráží dech každému kdo zde zastaví - indiánské kresby na skalách. Nojo, kresby, jenže na těch kresbách jsou kosmonauti. Tak nevím, buď v budoucnosti někdo vymyslí stroj času, nebo tady vážně nejsme sami a je to už dávno, co k nám začali létat na návštěvu.
Pokračujeme dál, ale za nedlouho stavíme u čerpací stanice. A kruciš, sem potkal první opravdu krásnou Američanku.
Zanedlouho odbočujeme do hor, z teplot kolem40°C mám v mžiku na teploměru jen 12°C a zapínám topení, naštěstí to trvá jen chvíli a teplota opět stoupá, jedem po úzké asfaltce vedoucí po hřebeni, na každou stranu prudký sráz a jedna zatáčka za druhou.